Asi tři roky před cestou do Kolumbie jsem si zlomila pravý kotník, následovala operace, velmi bolestivé roční léčení a pak ještě druhá reoperace a vytahování šroubů. Velká a důležitá zkušenost v mém životě to byla po všech stránkách, která mi přinesla do života spoustu změn. Cesta do Kolumbie byla plánovaná jako měsíční s tím, že budeme cestovat a pokračovat dál do Ekvádoru. Kde nás mimo jiné čekala jízda na koních ve vysokých horách. Asi po týdnu v Kolumbii, jsme se přesouvali dál a před nastoupením do autobusu mi podklouzla levá noha na mokré trávě a já uslyšela známé křupnutí a věděla jsem, že jsem si zlomila levý kotník. Stalo se to uprostřed Kolumbie v horách a celá naše výprava se přepravovala do džungle. Tam následovalo vyšetření v místní nemocnici, rentgen a konstatování zlomeniny levého hlezenního kloubu – s tím, že mi bylo doporučen tamním lékařem klid na lůžku a za šest týdnů začít pomalu rehabilitovat. Byla jsem paralyzovaná, s nateklým bolavým kotníkem, kterého jsem se nemohla ani dotknout jak bolel a z mého vědomí se draly traumatické zkušenosti z minulé zkušenosti s pravým kotníkem. A v ten okamžik mi bylo nabídnuto, že někde tam existuje šaman, který umí léčit zlomeniny. A tak jsem se vydala na léčení. Po jeho asi hodinovém zásahu s podporou Ayahuascy jsem cítila obrovskou úlevu (i když samotný průběh byl tou nejvíce bolavou zkušeností, co jsem kdy zažila ) a už kolem půlnoci jsem poprvé sebrala odvahu a na nohu se postavila – nebolela. Do rána postupně začal mizet otok a když jsem se sice opatrným krokem, ale zato sama ráno objevila v kuchyni, všichni byli neskutečně dojati nad tím vším, co se v noci stalo. Mohla jsem pokračovat v cestě dál, i když ještě pokračovalo moje speciální „doléčování“, ale už jsem se krásně vešla do bot a postupně začala s důvěrou chodit. Podotýkám, že bolest zmizela už tu noc, spíše hlava byla opatrná :). V Ekvádoru jsem absolvovala i cestu na koni a když jsem se vrátila domů a šla si na pojišťovnu nechat proplatit náklady spojené s vyšetřením v Kolumbijské nemocnici, vyžádali si ještě zprávu od mého chirurga. Tak jsem si zajela na kliniku nechat kotník zrentgenovat pro pojišťovnu, to už jsem chodila úplně normálně, otok žádný, hybnost úplná. Pan doktor si myslel, že jsem asi měla jen natažené šlachy, tak si kotník ani pořádně neprohlédl a poslal mě na rentgen. Sestřička z rentgenu za mnou ale vyběhla ještě jednou, že mi musí udělat ještě jiný snímek, že tam vidí nález. A když jsem se vrátila do ordinace mého chirurga, ten nechápavě kroutil hlavou, prohlížel si mou nohu a ptal se na to, co se mnou kdo dělal, protože kotník byl stále zlomený (bylo to tři týdny po zlomení). Vyprávěla jsem mu mou zkušenost se šamanským léčením a z prvotního šoku, kdy zavolal i další lékaře, ať se na mne a na snímek jdou podívat, mi toto vše zapsal do karty a složil danému šamanovi velkou poklonu, protože klasická medicína tohle nedokáže.
Tato zkušenost byla velkou nejen pro mě, mou rodinu a přátele, ale i pro mé kolegy „nevěřící Tomáše 🙂 , kteří viděli na vlastní oči „zázrak“ vedle sebe. Pro mě osobně to byla obrovská zkušenost síly naší duše a spolupráce našeho těla, které, když se to všechno uvnitř nás povolí a srovná, dokáže zázraky. A bonusem navíc bylo to, že Ayahuasca skrze mne léčila mou maminku, která tu stejnou noc, kdy jsem prožívala léčení já (o kterém nevěděla), prožila mimořádně katarzní a náročnou noc také a přímo navazovala na to, co jsem viděla a prožívala já. Dnes už mne to nepřekvapuje, ale tehdy jsem byla v šoku, jak může tohle takto fungovat.
Od té doby jsem se s Ayahuascou setkala mnohokrát a vždy mi byla moudrou průvodkyní ve věcech, co jsem zrovna řešila ať už se to týkalo zdraví či třeba vztahů. A jednoznačně díky zkušenostem s ní se výrazně otevřela moje vnímavost, citlivost, laskavost a soucit.
Proto pokud by to Jarkovi a Karolíně mohlo pomoci, mohu svůj příběh předat kdekoliv.
Držím palce,
s úctou,
Radana Korená
Předsedkyně Asociace českých filmových klubů, z. s.
Ředitelka Letní filmové školy Uherské Hradiště