Mgr. Alexej Cilvikovskij, Ph.D – psycholog

O výzkum ayahuascy a Amazonie se zajímám již dvacet let, a tak jsem měl možnost účastnit se ayahuascových ceremonií v tradičním, kmenovém prostředí (na území Bolívie, Ekvádoru, Peru, Kolumbie a Brazílie), kde je tento nápoj považován za kulturní dědictví, tedy legislativně akceptovatelný prostředek. Na základě mé osobní zkušenosti mohu jen potvrdit ohromný potenciál ayahuascy v léčbě posttraumatické stresové poruchy, drogové závislosti, léčbě deprese a psychospirituální krize. Obdivuhodná rozšířenost ayahuascy v Amazonii, projev živého respektu, jež indiáni k psychoaktivním rostlinám po generace pociťují, svědčí o tom, do jaké míry jsou pro ně tyto rostliny důležité. Vnímají je především jako nástroj „psychické a fyzické regenerace“, a zároveň jako zdroj hluboké sebeexplorace, která zahrnuje i „poznávání“ okolního ekosystému. Tento upřímný respekt indiánů lze pochopit i na základě analýzy vědeckých publikací, jenž neustále vznikají, a jsou věnovány neuroplastickým, imunomodulačním a psychoregeneračním vlastnostem ayahuascových alkaloidů.

Samozřejmě zájem o psychoaktivně evokované stavy vědomí v kontextu „evropocentrické“ kultury existuje již delší dobu, stačí zmínit dlouhotrvající období Eleusínských mystérií, neboť tázání po tom, čemu český psychiatr Stanislav Grof říkal „touha po celistvosti“ – je přirozenou potřebou seberozvoje, nikoli snahou uniknout od frustrující reality. V tom spočívá zásadní rozdíl mezi psychedelickými látkami a drogami. Proto nehledě na občas nedostatečně obezřetný přístup k psychedelikám, nelze k tomuto obdivuhodnému nápoji s jeho širokospektrálním, terapeutickým potenciálem, přistupovat k jako návykové a nebezpečné droze. Jen pouhý seznam vědeckých studií dokazujících opak, by desetinásobně přesáhnul obsah tohoto textu. Z toho důvodu odkazuji níže na krátký výčet z mého pohledu důležitých studií potvrzující pozitivní potenciál ayahuascy:

Hamill J, Hallak J, Dursun SM, Baker G. Ayahuasca: Psychological and Physiologic Effects, Pharmacology and Potential Uses in Addiction and Mental Illness. Curr Neuropharmacol. 2019;17(2):108-128. doi: 10.2174/1570159X16666180125095902. PMID: 29366418; PMCID: PMC6343205

Frecska E, Bokor P, Winkelman M. The Therapeutic Potentials of Ayahuasca: Possible Effects against Various Diseases of Civilization. Front Pharmacol. 2016 Mar 2;7:35. doi: 10.3389/fphar.2016.00035. PMID: 26973523; PMCID: PMC4773875.

Morales-Garcia, J.A., Calleja-Conde, J., Lopez-Moreno, J.A.et al.N,N-dimethyltryptamine compound found in the hallucinogenic tea ayahuasca, regulates adult neurogenesis in vitro and in vivo.Transl Psychiatry10, 331 (2020). https://doi.org/10.1038/s41398-020-01011-0

Osório Fde L, Sanches RF, Macedo LR, Santos RG, Maia-de-Oliveira JP, Wichert-Ana L, Araujo DB, Riba J, Crippa JA, Hallak JE. Antidepressant effects of a single dose of ayahuasca in patients with recurrent depression: a preliminary report. Braz J Psychiatry. 2015 Jan-Mar;37(1):13-20. doi: 10.1590/1516-4446-2014-1496. PMID: 25806551.

Schenberg EE. Ayahuasca and cancer treatment.SAGE Open Medicine. January 2013. doi:10.1177/2050312113508389

Inserra, Antonio. (2018). Hypothesis: The Psychedelic Ayahuasca Heals Traumatic Memories via a Sigma 1 Receptor-Mediated Epigenetic-Mnemonic Process. Frontiers in Pharmacology. 9. 10.3389/fphar.2018.00330.

Bouso, José Carlos & Riba, Jordi. (2014). Ayahuasca and the Treatment of Drug Addiction. SN – 978-3-642-40425-2

Yusuf Oloruntoyin Ayipo, Mohd Nizam Mordi, Muzaimi Mustapha, Thenmoly Damodaran,

Neuropharmacological potentials of β-carboline alkaloids for neuropsychiatric disorders,

European Journal of Pharmacology,

Volume 893,

2021, https://doi.org/10.1016/j.ejphar.2020.173837.

(https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0014299920309420)

Neuroprotective potential of Ayahuasca and untargeted metabolomics analyses: applicability to Parkinson’s disease. https://doi.org/10.1016/j.jep.2020.112743

Rafael G. dos Santos & Jaime E. C. Hallak (2017) Effects of the Natural β-Carboline Alkaloid Harmine, a Main Constituent of Ayahuasca, in Memory and in the Hippocampus: A Systematic Literature Review of Preclinical Studies, Journal of Psychoactive Drugs, 49:1, 1-10, DOI: 10.1080/02791072.2016.1260189

Palhano-Fontes, F., Barreto, D., Onias, H., Andrade, K., Novaes, M., Pessoa, J.,Araújo, D. (2019). Rapid antidepressant effects of the psychedelic ayahuasca in treatment-resistant depression: A randomized placebo-controlled trial. Psychological Medicine, 49(4), 655-663. doi:10.1017/S0033291718001356

MUDr. Filip Tylš, PhD – neurovědec NÚDZ/PSYON

Zájem o změněné stavy vědomí s léčebným i seberozvojovým záměrem má u domorodých kultur tisíce let starou tradici. Lidé v západních zemích se ji v případě psychedelik snaží opět najít různými způsoby. Hlavními proudy je na jedné straně psychedeliky asistovaná psychoterapie prováděná lékaři a psychology, která dnes ve státech US a EU postupně vstupuje do zdravotnického systému. 

Druhým hlavním proudem jsou různé workshopy a retreaty inspirované šamanským diskurzem, u kterých se kvalita velmi různí a obtížně sbírá zpětná vazba na její provozovatele. Pohledem psychiatra – některým lidem pomáhají, jiné můžou dekompenzovat. Systém dobré zpětné vazby, jejíž podmínkou je dekriminalizace, by výrazně prospěl těmto programům. Každopádně rozhodnutí o účasti na takových akcích je aktem svobodné vůle jedince, ve kterou jako humanisticky orientovaný psychoterapeut hluboce věřím. Přestože je tento druhý přístup zcela neregulován, jeho reálná společenská nebezpečnost je z mé zkušenosti velmi nízká a většině případů má spíše pozitivní dopad na jedince i komunitu. 

Díky zcela chybné legislativní klasifikaci psychedelických látek je psychedeliky asistovaná terapie nedostupná pro většinu klientů, není proto divu, že hledající lidé, mezi kterými jsou často i ti s duševním onemocněním, jdou druhou cestou. Jsem přesvědčen, že poskytování této alternativy dobrou formou lze v principu vnímat jako morální, a proto nadřazené restriktivní legislativě. 

Jednání polské skupinky nadšenců nemohu přímo hodnotit, neb nemám žádnou zpětnou vazbu jejich klientů ve svém přímém okolí, ale vzhledem k výše popsaným principům by jistě nemělo být hodnoceno jako závažný trestný čin. 

Bc. Matěj Hollan – člen Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí

Prohlášení ředitele Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) jakožto člena Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, Bc. Matěje Hollana.

Trestat někoho za věci, které jsou úplně normální, podrývá důvěru v právní stát

“Tak sem se ti dnes normálně poblil v práci,” vykládá odpoledne na pivu kamarád druhému. “Jsme včera zapařili nějak moc, lítaly panáky, do postele jsem se dostal až nad ránem, v práci mi blbě, až jsem musel odběhnout na záchod vyhodit to ze sebe.” V případě světa, jak ho vidí česká policie a soudy, by po tomto rozhovoru měla začít houkat siréna a policisté by měli pozatýkat majitele hospody, kde tento člověk přišel k újmě tím, že konzumoval moc tvrdýho a ráno se pak poblinkal.

Přesně tak absurdní je kauza ayahuasca, kdy za nic, lépe řečeno za to, že v rámci rituálu dali vypít svým zákazníkům psychedelický džus, jsou dva lidé, kteří neudělali nic nebezpečného, zašití do kriminálu s trestem horším než kdyby někoho znásilnili.

Ve skutečnosti by v tom prvním vymyšleném případu byl z pohledu zdravotníků k zásahu větší důvod: alkohol je nebezpečná droga se silným závislostním potenciálem, která je z hlediska společenského dopadu tou vůbec nejhorší. Přesto ji ve velkém užívají i ti, kteří se podíleli na trestní mašinérii v této kauze. Je to přece “legální”. 

“Byl jsem teď na ayahuasce a bylo to fakt zajímavý.” Ze svého okolí bych vygeneroval delší seznam těch, kteří ayahuascu znají, než těch, kdo ji nikdy neměli. Lidé o tom běžně píší na sociálních sítích, podobně jako když se třeba chodí po žhavých uhlících, na meditace nebo do kostela. Ano, ten rituál je někdy drsný, někomu nemusí sednout, ale společenská nebezpečnost tohoto koníčku (pro mnohé spíše terapie), je nulová. Pokud něco, tak dle současného vědeckého stavu poznání převažují pozitiva.

Pokud zde má být elementární respekt k právnímu státu, nesmí tyhle kauzy vůbec existovat. Ti lidé nic neprovedli, nikomu neublížili, přesto sedí v kriminále po boku těch nejhorších zločinců. Je to na úrovni Orwellových Ideozločinů, de facto zločiny bez obětí.

I na základě této kauzy jsme jako Asociace poskytovatelů adiktologických služeb iniciovali petici a sepsali materiál o nutnosti dekriminalizace, který jsme předložili Radě vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. 12. července tento materiál radou vlády prošel – byl vzat na vědomí – a Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil má nyní za úkol identifikovat případné rozpory s jednotlivými resorty, na čemž již začal pracovat.

Věřím, že se situace celkově zlepší,a že na základě tlaku služeb a odborníků bude tato oblast komplexně dekriminalizována. Věřím zejména také, že se zvrátí tato kauza dvou polských občanů, které český soud poslal do vězení za to, že pili nápoj, který další lidé dobrovolně přijímali, a který je v domorodých kulturách legální součástí tradičního dědictví.  

Mgr. Jan Blahůšek – Ayahuaska, Jan Hus a svaté přijímání

Kriminalizací ayahuaskových obřadů v České republice se z pohledu historie náboženství navracíme do ostudných dob evropského středověku a novověku, v nichž kvetlo pronásledování jinověrců, heretiků a čarodějnic. Náboženská netolerance, nucené zavádění jediného světonázoru a utlačování lidí s odlišným pohledem na svět, vírou a rituální praxí mají bohužel v evropském kulturním prostoru silné kořeny. Český národ se svou husitskou, rekatolizační a komunistickou minulostí je přitom na potlačování svobody při volbě náboženské identity zvláště citlivý.
Každý dospělý obyvatel Česka zná dobře tato čtyři slova: upálení Mistra Jana Husa. Stala se nejen státním svátkem, ale obecně připomínkou všech tragických selhání při ochraně základních lidských práv a zejména práva na náboženskou svobodu. Srovnání současného justičního procesu s ayahuaskovými neošamany manžely Kordysovými (eventuálně dalších evropských procesů s vyznavači a šiřiteli ayahuaskového náboženství) se středověkými a raně novověkými evropskými procesy s kacíři a čarodějnicemi přitom není, minimálně na fakticko-symbolické rovině, až tak divoké, jak by se mohlo zdát. Z religionistického či teologického hlediska je pro toto srovnání klíčovým termínem tzv. svaté přijímání. Jedním z hlavních hesel Husových českých následovníků a později dalších evropských protestantských reformátorů byl totiž i požadavek na reformu stávající církevní podoby svatého přijímání. Konkrétně šlo o umožnění přijímání „pod obojí“, tedy návrat k původní podobě centrálního křesťanského rituálu přijímání „těla a krve Kristovy“ v podobě rituálního chleba a vína. Stoupenci husitského hnutí prosazovali osobní svobodu v otázce umožnění pití „Kristovy krve“ (mešního vína) z kalichu i laikům a nejen kněžím, jak to praktikovala katolická církev. Odtud ostatně husité získali své populární jméno „kališníci“.
Co má ale křesťanský rituál přijímání „Kristova těla a krve“ společného s ayahuaskou? Pro antropologii a religionistiku je dobře známým faktem, že psychedelicky účinkující nápoj ayahuaska je již po staletí užíván masami jihoamerického domorodého obyvatelstva jako náboženská svátost během šamanských rituálů. Rituální užívání ayahuasky se v jejich chápání velmi blíží právě tomu, co křesťané nazývají svatým přijímáním „Kristova těla a krve“. Ayahuaska sama, případně její hlavní rostlinné ingredience, jsou v náboženském myšlení domorodců považovány za vtělení jakýchsi posvátných duchů, přírodních inteligencí či mystických učitelů. Posvátné přijímání ayahuasky je tak klíčovým rituálem kulturního fenoménu, který můžeme nazvat ayahuaskovým náboženstvím.
Přesto, že ayahuasková religiozita byla bílými dobyvateli a kolonizátory Ameriky po staletí potlačována a kriminalizována jako „dílo ďáblovo“, ayahuaskový šamanismus přežil dodnes. V současnosti je v Jižní Americe považován za důležité kulturní a společensky prospěšné dědictví. Zhruba od začátku 20. století se náboženství ayahuasky začalo úspěšně šířit i mezi místními bělochy a dalším nedomorodým obyvatelstvem Jižní Ameriky. Tento proces dal vzniknout zajímavým náboženským hnutím, jako jsou brazilské ayahuaskové církve Santo Daimé, União do Vegetal, Barquinia atd. Tyto skupiny synkretisticky spojují křesťanství s indiánským šamanismem a dalšími, zvláště africkými náboženskými prvky. Ústředním učením a rituálem těchto státem plně uznávaných náboženských komunit je právě posvátné přijímání ayahuasky. Ta je zde obvykle ztotožněna již nikoliv s domorodými božstvy, ale především s Ježíšem Kristem. Kristův duch se podle učení těchto církví vtěluje do posvátného psychedelického nápoje, aby za jeho pomoci mohl navazovat a rozvíjet hlubší vztah se svými ctiteli. Z pohledu studia dějin náboženství se jedná o další variaci na klasické křesťanské a husitské téma různých forem přijímání „těla a krve Kristovy“. Tato variace spočívá v inovativní, ale logické myšlence, že pro amazonský kulturní prostor je přirozenějším rituálním nosičem pro „Kristovo tělo a krev“ nikoliv chlebová hostie a mešní víno, ale právě tradiční místní náboženská svátost ayahuaska.
Ayahuaskové křesťanské církve se ze své rodné Brazílie relativně úspěšně šíří do světa, zvláště toho západního. Nejvýznamnější příklad jejich zdejšího etablování najdeme v USA, kde některé z těchto církví založily pobočky a získaly legální statut. Donedávna se legálně konaly ayahuaskové rituály Santo Daimé rovněž v Holandsku, které se stalo hlavní základnou pro undergroundové šíření tohoto náboženství po Evropě. V současnosti se koná mezi Santo Daimé a holandskou vládou opakovaně soudní spor o další statut obřadů, který již v minulosti církev vyhrála. Je přirozené, že ne všem západním zájemcům o ayahuaskové náboženství je blízké propojování indiánské spirituality s křesťanskou tradicí. Zdá se, že spíše převažuje zájem o formy rituálu, které více zachovávají jeho původní domorodý ráz. Ty se v několika málo posledních desetiletích značně rozšířily i do Evropy, naši zemi nevyjímaje. Ve skrytu, v ryze undergroundovém kontextu, zde tyto rituály zájemcům z řad veřejnosti nabízejí indiánští šamani z Ameriky nebo, snad v ještě ve větším měřítku, jejich bílí (neo)šamanští žáci. Mezi takovéto neošamany patří i stíhaní manželé Kordysovi.
Pokud dojde k jejich nezvratnému odsouzení, eventuálně ke kriminalizaci dalších vyznavačů a šiřitelů ayahuaskového náboženství, pak se naše společnost sama dobrovolně zříká náboženských svobod, za něj zemřel Mistr Jan Hus a za něž dál bojovali jeho ideoví následovníci, včetně „Učitele národů“ J. A. Komenského. Pokud bude státem šikanován a trestán kdokoliv za to, že si svobodně zvolil svému osobnímu náboženskému cítění tu nejbližší formu „svatého přijímání“, tak se naše společnost právě navrátila do dob, jež slavný švýcarský psycholog Carl Gustav Jung nazval „temnou skvrnou na evropském středověku“. To hlavní, za co položil život Jan Hus, bude pošlapáno ve jménu byrokratického dodržování nesmyslných a protihumánních zákonů. Státní svátek „Upálení Mistra Jana Husa“ pak může být rovnou zrušen a nahrazen svátkem „Kladivo na čarodějnice a šamany.“ Slavit by se mohl na datum vynesení finálního verdiktu soudu nad manžely Kordysovými! Nebo na obdobné datum týkající se již starší justiční kauzy „konopného Jana Husa“, Dušana Dvořáka. Co myslíte, že bude lepší? Já osobně bych se přimlouval za datum odsouzení Kordysových. Protože na rozdíl od Dvořáka jsou dva. Žena a muž. Čarodějnice a šaman.

Mgr. Jan Blahůšek – teolog-religionista, charitativní pracovník, učitel meditace a člen České psychedelické společnosti

Prohlášení CZEPS ke kauze ayahuasca

Naše prohlášení pro podporu aktivit platformy www.kauza-ayahuasca.cz

Krajským soudem v Ostravě byl obžalovanému Jaroslawu Kordysovi odsuzujícím rozsudkem uložen trest odnětí svobody v délce 8 let a 6 měsíců, propadnutí části majetku, vyhoštění z území ČR, a obžalované Karolině Kordys trest odnětí svobody v délce 5 let a 6 měsíců, propadnutí věci, vyhoštění z ČR, a obžalovanému Piotru Kanawkovi trest odnětí svobody v délce trvání 1 roku a 6 měsíců, s podmíněným odkladem na dobu 3 let, propadnutí věci a vyhoštění z ČR. Výše uvedení byli odsouzeni na základě organizace a pořádání ceremonií s ayahuaskou na území České republiky, což bylo právně kvalifikováno jako zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (ustanovení § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c) trestního zákoníku).

Ayahuaska je v mnoha kulturách využívaná jako tradiční nápoj domorodých kmenů či jako součást nábožensko-tradičních rituálů, jinde jako prostředek k léčbě diagnóz souvisejících s psychickými obtížemi či onemocněními, mimo jiné také například závislosti. Účinnou látkou ayahuasky, která je označena jako nelegální, je DMT. Jak uvádí v přehledovém článku MUDr. Vojtěch Cink (Cink, 2022), konzumace ayahuasky je spojena s velmi nízkým rizikem zdravotních komplikací, vznikem závislosti či předávkováním, obecně s nízkou toxicitou a riziky. V současnosti je pro své účinky na lidskou psychiku zkoumána Ayahuaska také v České republice skrze Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci se zahraničními univerzitami (PSYRES, 2022).

Dovolujeme si citovat část prohlášení JUDr. Terezy Dleštíkové, Ph.D. (Dleštíková, 2022), která poukazuje na právní překážky a limity legislativního systému ČR:

“Pro soud byl určující nelegální status látky DMT, přičemž se soustředil na dlouhodobost a soustavnost jednání s konstatováním, že šlo nakládání s OPL ve velkém rozsahu a za účelem získat značný prospěch, a to organizovanou skupinou. Na základě toho pak provedl právní kvalifikaci skutku jako zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dílem dokonaným podle ustanovení § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c) trestního zákoníku, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 a § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c) trestního zákoníku, u něhož je stanovena trestní sazba od 8 do 12 let.

Při úvahách soudu však absentuje pochopení problematiky psychedelických látek, jejich účinků na lidskou psychiku, jakož i jejich rizikovosti a škodlivosti, z níž vychází absence diferencovaného přístupu k OPL se zohledněním jejich specifik. Soud se rovněž nedostatečně zabýval společenskou škodlivostí činu ani konkrétními okolnostmi případu – soud nezohlednil vědecká data, z nichž vyplývá terapeutický potenciál látky DMT ani to, zda bylo někomu ublíženo či nikoli, neboť toto ani nebylo předmětem dokazování. Rozhodné pro soud bylo, zda byla podávána Ayahuasca s obsahem DMT, v jakém množství, s jakým ziskem a po jak dlouhou dobu.

Problematickou je již základní premisa, ze které právo vychází, tj. umístění látky DMT na seznam zakázaných OPL, jakož i absence schopnosti soudu přijmout a pochopit komplexnost celé situace. Toto rozhodnutí tak ještě zvyšuje nutnost zohlednění specifičnosti psychedelických látek i na legislativní úrovni tak, aby jejich právní status korespondoval s tím faktickým.”

Jako odborná společnost usilující o destigmatizaci psychedelických látek, jejich uvedení do terapie a snižování rizik spojených s jejich užíváním tímto apelujeme na potřebné změny na úrovni legislativy v České republice, která v tuto chvíli nebere v potaz společenskou škodlivost, vědeckou evidenci a řadu dalších okolností jako je například pozitivní zpětná vazba ze strany účastníků, kteří se sami rozhodli ceremonii absolvovat.

Záměrem našeho prohlášení není napadat rozhodnutí soudu, nýbrž vyzvat odborníky a relevantní osoby zainteresované a kompetentní v tvorbě legislativního systému, aby případ brali na zřetel a okolnosti ovlivňující míru (ne)závažnosti činu adekvátně reflektovali , a to úpravou příslušných právních předpisů souvisejících s hodnocením tohoto typu trestných činů. Současně však apelujeme na orgány činné v trestním řízení, aby skutkový stav této trestní věci zhodnotily s přihlédnutím k doporučením uvedeným v těchto prohlášeních, jakož i prohlášeních dalších odborníků. Jako odborná společnost zabývající se problematikou psychedelik nemůžeme předmětné rozhodnutí soudu označit za spravedlivé a legitimní.

Jako odborná společnost tímto chceme také podpořit prohlášení vrcholných českých odborníků na problematiku drogové politiky – národního koordinátora pro protidrogovou politiku Mgr. Jindřicha Vobořila (Vobořil, 2022) a MUDr. Pavla Béma (Bém, 2022) ve věci nutné změny legislativy.

Zdroj: https://czeps.org/kauza-ayahuasca/

Reference

Bém, P. (2022, June). Policejní a soudní lynč. kauza-ayahuasca. Retrieved 2022, from https://www.kauza-ayahuasca.cz/prohlaseni-odborniku/mudr-pavel-bem/

Cink, V. (2022, April 17). Ayahuasca pohledem vědce. https://www.kauza-ayahuasca.cz/o-ayahuasce/ayahuasca-reserse/

Dleštíková, T. (2022, June 21). kauza-ayahuasca. https://www.kauza-ayahuasca.cz/prohlaseni-odborniku/judr-tereza-dlestikova-ph-d-akademicky-pravnik/

PSYRES. (2022). Antropologie. Psyres. Retrieved 2022, from https://psyres.eu/project/antropologie/

Vobořil, J. (2022, February 1). Tisková zpráva: Prohlášení k rozsudku v kauze „ayahuasca“. Zastaralá legislativa v oblasti návykových látek vyžaduje změnu! think tank racionální politiky závislostí. https://www.politika-zavislosti.cz/blog/2022/02/07/prohlaseni-k-rozsudku-v-kauze-ayahuasca-zastarala-legislativa-v-oblasti-navykovych-latek-vyzaduje-zmenu/

doc. PhDr. Zdeněk Vojtíšek, Ph.D. – vedoucí Katedry religionistiky UK

Polští šamané a ayahuasca

Zdeněk Vojtíšek, 2. 7. 2022

Potřebu změny české legislativy v oblasti omamných a psychotropních látek zintenzivnil případ polských šamanů, odsouzených Krajským soudem v Ostravě 28. ledna 2022. Případu se hojně věnovala česká média a některá z nich byla k rozsudku velmi kritická (asi nejvíce týdeník Respekt[1]), zřetelně kriticky k současné legislativě se vyjádřil i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ve zvláštním prohlášení i v televizi DVTV[2]) a odsouzené podporuje internetová prezentace společného projektu České psychedelické společnosti a spolku Asaya. Koordinátorem projektu a jedním z jednatelů spolku Asaya je režisér Filip Záruba.

Z veřejně dostupných informací vyplývá, že polští občané Jarosław Arkadiusz Kordys (1981) a Karolina Kordysová (1990) se od roku 2015 věnovali šamanismu; Jarosław jako šaman Metsa Yoi pořádal rituály s psychotropní látkou ayhuascou a jeho manželka Karolina mu při rituálech asistovala. Podobný rituál s ayahuascou zažil Jarosław v Polsku roku 2012, a v důsledku toho se sám stal šamanem.[3] Jak vypověděla Karolina Kordysová, „tyto ceremonie a rituály měly sloužit ke zlepšení psychického stavu účastníků, ukázat jim, jak lépe žít a propojit se s přírodou“.[4] Podle krajského soudu uspořádali Kordysovi nejméně 90 rituálů.[5]

Šamanskou službu inzerovali manželé Kordysovi v polské internetové prezentaci, dnes již nedostupné. Ayahuascu si Jarosław Kordys nechával posílat z Peru. Ve své výpovědi ovšem uvedl, že při rituálech byly dva typy ayahuascy: svým klientům podával tu, která neobsahovala psychotropní látku DMT; ayahuasca s DMT byla údajně pouze pro něj samotného.[6] Kvůli tomu, že polská legislativa zakazuje oba typy ayahuascy,[7] konaly se šamanské rituály od roku 2018 na území Česka – v domě ve slezské obci Heřmanice u Oder, který spolu s Jarosławem Kordysem vlastní i řidič kamionu Piotr Krzysztof Kanawka (*1983), také občan Polska.

V tomto domě v Heřmanicích proběhl 15. října 2020 policejní zásah, při němž se našla ayahuasca, obsahující DMT, tedy látku, která je na seznamu zakázaných látek.[8] Po zásahu strávila Karolina Kordysová pět měsíců ve vazbě, její manžel Jarosław je ve vazbě dosud. Prvoinstanční soud v Ostravě je letos v lednu odsoudil k trestu odnětí svobody v délce 8,5 roku (Jarosław), resp. 5,5 roku (Karolina) za „zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dílem dokonaný[9] … dílem nedokonaný ve stadiu pokusu“. Piotr Kanawka byl jako ten, kdo napomáhal trestnému činu, odsouzen na jeden a půl roku odnětí svobody s podmíněným odkladem v délce tří let. Všem má navíc propadnout majetek a mají být vyhoštěni z Česka.

Trest pro polské šamany se zdá být nepřiměřeně tvrdý. Příčiny vynesení takového rozsudku mohou být dvě. Jednak soud velmi striktně vyložil český zákon, který nerozlišuje omamné a psychotropní látky podle míry nebezpečí závislosti ani podle společenské nebezpečnosti. V případě DMT jsou obě tato nebezpečí ovšem podle odborníků (například podle Vobořilova prohlášení) minimální či vůbec nejsou. A druhou příčinou přísného rozsudku může být podcenění náboženských motivů údajných pachatelů ze strany orgánů činných v trestním řízení. Jak je známo z případů z ciziny (bohužel i tragických[10]), tyto orgány jsou v pokušení převádět nábožensky motivované skutky na to, co je jim bližší a pochopitel­nější. Tak i v případě Kordysových orgány činné v trestním řízení předpokládaly, že šaman, jeho pomocnice a jejich přítel tvořili organizovanou skupinu, která provozovala nelegální obchod s psychotropní látkou se záměrem „získat co největší majetkový prospěch“.[11] I s minimální znalostí postmoderní náboženské scény je ale tento předpoklad ovšem krajně nepravděpodobný: současní šamané bývají (stejně jako to uvedl o sobě Jarosław) lidé, kteří v důsledku šamanského rituálu prožili zásadní změnu své náboženské a hodnotové orientace a kteří se rozhodli poskytovat stejnou službu i dalším zájemcům. Celou škálu motivačních podnětů každého z nich těžko můžeme odhalit, ale altruistická snaha pomoci jiným podobným způsobem, jako bylo pomoženo jim, mezi nimi rozhodně není vzácná. Podle zkušeností spíše naopak. Ostatně, pozitivní důsledky psychických změn pod vlivem DMT jsou obecně známy (a uvádí je také i Vobořil).[12]

Za ayahuascou jezdí čeští duchovní hledači již více než 20 let do jihoamerických zemí, v nichž je její distribuce legální. Je velmi pravděpodobné, že ayahuascu poskytují v Česku i jiní šamané, než byli Kordysovi. A také církev Santo Daime, která pití ayahuascy zabudovala do křesťanského rámce, má údajně pobočku v Praze již několik let. Psychedelická spiritualita je u nás už nezpochybnitelnou částí současné náboženské scény a zdá se být mimořádně populární. Kordysovi k ní také patřili, byť patrně měli velkou většinu polských klientů.

Jejich případ a jiné nedávné trestní kauzy[13] způsobily iniciativu ke změně zákona. Prosazovat ji chce i Jindřich Vobořil volá po ní i petice odborníků na závislosti a na léčbu lidí se závislostmi. Pokud by tato změna přinesla dekriminalizaci látky DMT v případech náboženského či jinak terapeutického užití ayahuascy, mohla by vyjít z ilegality církev Santo Daime a ti šamané, kteří ayahuascu používají, by se mohli přestat obávat trestního postihu. Pak by ale také bylo žádoucí určit, jaká je odpovědnost představitelů církve či šamanů za kvalitu látky, kterou poskytují účastníkům bohoslužeb a klientům. Neměla by být zapomenuta událost z roku 2001, kdy šaman Petr Chobot pořádal v Praze výcvik lucidního snění, podpořený nápojem z peruánských bylin. Asi hodinu po vypití nápoje začalo 32 účastníků jevit známky otravy a muselo být hospitalizováno (někteří byli ve vážném stavu), protože – jak se ukázalo – nápoj obsahoval také atropin a skopolamin. Nebezpečí, že současná ohromná popularita ayahuascy způsobí, že ve společenském „šeru“ a trestní nejistotě bude někdo další zacházet ve jménu tohoto nápoje s klienty či účastníky bohoslužeb neodpovědně, je možná závažnější než všechno, čeho se Kordysovi dopustili.

Poznámky:

[1] SVOBODOVÁ, Ivana, Vězení pro šamany z Moravy, Respekt 33 (8), 21.–27. 2. 2022, str. 13–20.

[2] ROZSYPAL, Michael, Vobořil: Jsme zemí s nejvyšším počtem užívání u dětí. Protidrogová politika stagnuje, DVTV, 21. 4. 2022, od 22. minuty.

[3] Rozsudek jménem republiky, str. 25.

[4] Tamtéž, str. 17.

[5] Tamtéž, str. 3–4.

[6] Tamtéž, str. 20.

[7] Tamtéž, str. 21.

[8] Látka DMT je uvedena v příloze č. 4 Nařízení vlády č. 463/2013 Sb.

[9] Podle § 283 „Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy“ trestního zákoníku 40/2009 Sb.

[10] Typický je postoj Federální vyšetřovací služby (FBI) k davidiánům roku 1993. Viz např. Davidiáni před 25 lety: účel zachován, úkol splněn.

[11] Rozsudek jménem republiky, str. 2.

[12] Ponecháváme stranou otázku, zda účastníci rituálů šamana Kordyse požili ayahuascu s DMT, anebo bez DMT.

[13] Prezentace Kauza ayahuasca jmenuje jako „veřejně známé“ případy „Dušana Dvořáka, Roberta Veverky a magazínu Legalizace, rodiny Koláčných, manželů Kordysových, Lukáše Chudého a další podobné kauzy“.

Zdroj: https://info.dingir.cz/2022/07/polsti-samane-a-ayahuasca/

MUDr. Ivana Wurstová

Nejsem odborník v oblasti trestního práva, chci zde přispět popisem vlastní zkušeností ke změně náhledu veřejnosti na potenciál jedné z nejmocnějších bylin, které příroda lidem poskytuje k jejich léčení.

V roce 2014 jsem navštívila léčebné centrum Takiwasi, ve městě Tarapoto v Peru. Cílem bylo absolvování workshopu pro odbornou veřejnost, tedy lékaře a psychology. Seznámení se s konceptem léčby drogově závislých formou propojení domorodé medicíny s postupy konvenční západní medicíny.

Centrum bylo založeno v roce 1992 francouzským lékařem Jacquesem Mabitem který původně přicestoval s organizací Lékaři bez hranic. Je hlavním lékařem a odborným garantem centra, které bylo oficiálně zbudováno a je podporováno peruánskou a francouzskou vládou.

Terapie je vedena za účelem detoxikace těla klienta rostlinnými výtažky a psychologická práce navazuje na prožitky klientů při řízených terapeutických sezeních s využitím tzv. mistrovských bylin, kam spadá tabák a ayahuasca. Ayahusca, o které zde je řeč, je připravována podle prastarých receptur přímo místními léčiteli. Podávání této látky pod dohledem lékařů centra je základním kamenem práce s drogově závislými klienty. Není tedy již z principu možné podávat látku, na kterou by vznikala závislost. Naopak, prostřednictvím účinků této látky mají možnost klienti nahlédnout na celý svůj proces, který ke drogové závislosti vedl, pochopit jej, integrovat a ze závislosti se vyvázat. Celý koncept léčby umožňuje fyzické, duševní i duchovní léčení. Velmi stručně popsáno, proces odvykání zde probíhá v období 9-12 měsíců.

Léčba zde má proti jiným způsobům odvykání vysokou úspěšnost – až 70 %. Léčebné centrum Takiwasi je známo lékaři z celého světa a přispívá k mezinárodnímu uznání domorodé amazonské medicíny jako kulturního dědictví Peru. Za svého působení bylo zavzato do více než 60 výzkumných mezinárodních projektů, pracují zde terapeuti i vědečtí odborníci z celého světa na vysoké akademické úrovni. Výsledky jejich práce jsou veřejně dostupné, podporované mezinárodními organizacemi a vládou.

MUDr. Ivana Wurstová – neurologie a rehabilitační medicína, psychosomatika, akupunktura

Mgr. Michal Petr – Zákony nejen naší země jsou pozadu

Mnoho let se ve své terapeutické praxi věnuju integraci psychedelické zkušenosti. To, že jsou psychedelické látky měnící vědomí v současné době nelegální, přispívá k nevhodnému settingu (nastavení prostředí), která může potenciálně léčivou a ke kvalitě života směřující zkušenost negativně ovlivnit. 

Zákony nejen naší země jsou pozadu za výzkumy, které zcela v duchu evidence-based medicíny (na důkazech založené) poukazují na vysoce léčivý potenciál těchto látek, ať už jde např. o léčbu posttraumatické stresové poruchy a závislosti na alhoholu (MDMA) nebo snižování existenciálního distresu v paliativní péči terminálně nemocných (psilocybin).

Trestat někoho za to, že rozšíří své vědomí za pomoci látek, z nichž některé jsou na naší planetě užívány déle než existuje mnoho států, vnímám jako vysoce neetické. 

Stejně jako trestat ty, kteří se rozhodnou druhé lidi v jejich zkušenosti neběžných stavů vědomí doprovázet. 

Je třeba otevřeně diskutovat o výhodách a rizicích užívání těchto látek, ať už v rekreačním, léčebném nebo ceremoniálním kontextu. Je třeba se učit dobrém setu a settingu i následné integraci. Je třeba odlišit vysoce návykové a se sociálně patologickými jevy spojené drogy jako alkohol, nikotin, heroin, pervitin od látek s nízkým závislostním potenciálem, jejichž užívání může společnosti nejen neuškodit, ale v posledku i prospět. Ne kriminalizovat a zakazovat.

Mgr. Michal Petr, psycholog, terapeut, lektor a facilitátor Maitri dýchání

JUDr. Tereza Dleštíková, Ph.D.

V této trestní věci byl pro soud určující nelegální status látky DMT – jedná se o OPL nacházející se na seznamu č. 4 psychotropních látek nařízení č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, přičemž se soustředil na dlouhodobost a soustavnost jednání s konstatováním, že šlo nakládání s OPL ve velkém rozsahu a za účelem získat značný prospěch, a to organizovanou skupinou. Na základě toho pak provedl právní kvalifikaci skutku jako zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dílem dokonaným podle ustanovení § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c) trestního zákoníku, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 a § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c) trestního zákoníku, u něhož je stanovena trestní sazba od 8 do 12 let.

Při úvahách soudu však absentuje pochopení problematiky psychedelických látek, jejich účinků na lidskou psychiku, jakož i jejich rizikovosti a škodlivosti, z níž vychází absence diferencovaného přístupu k OPL se zohledněním jejich specifik. Soud se rovněž nedostatečně zabýval společenskou škodlivostí činu ani konkrétními okolnostmi případu – soud nezohlednil vědecká data, z nichž vyplývá terapeutický potenciál látky DMT, nevzal v potaz záruky mnoha osob včetně vězeňského kaplana a psychologa ohledně osoby obžalovaného Kordyse, starostky obce, kde Kordysovi bydlí a kde i prováděli ceremonie; nereflektoval ani veřejné prohlášení národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, jakož i jiných odborníků na drogovou problematiku ani svědectví účastníků ceremonií, kterým tyto pomohly po psychické stránce – zbavit se úzkostných či depresivních příznaků, jakož i závislostí na jiných návykových látkách včetně alkoholu či na hazardních hrách. Soud se nezabýval ani tím, zda bylo někomu ublíženo či nikoli, neboť toto ani nebylo předmětem dokazování. Rozhodné pro soud bylo, zda byla podávána Ayahuasca s obsahem DMT, v jakém množství, s jakým ziskem a po jak dlouhou dobu.

Problematickou je v tomto ohledu již základní premisa, ze které právo vychází, tj. umístění látky DMT na seznam zakázaných OPL, jakož i absence schopnosti soudu přijmout a pochopit komplexnost celé situace, a svědčí o stereotypním postupu orgánů činných v trestním řízení, kde absentuje schopnost chápat danou problematiku v souvislostech.

Trestní postih v tomto případě tak lze považovat za legální, nikoli však za legitimní. Absence legitimity je dána ryze formálním postupem orgánů činných v trestním řízení, v důsledku čehož je nelze rozhodnutí soudu považovat za spravedlivé.

I když společenská škodlivost není znakem trestného činu, tato musí být při posuzování trestní odpovědnosti za daný skutek v konkrétní věci brána v potaz. Soud se však mírou společenské škodlivosti nijak nezabýval a vycházel čistě z nelegálního statusu látky, která je mimo jiné nazývána molekulou duše a kterou peruánský stát prohlásil za národní kulturní dědictví.

Toto rozhodnutí tak ještě zvyšuje nutnost zohlednění specifičnosti psychedelických látek na legislativní úrovni tak, aby jejich právní status korespondoval s tím faktickým.

V tomto kontextu je na místě upozornit na to, že ohledně trestního postihu nakládání s Ayahuascou existuje poměrně konstatntní judikatura španělských soudů (v souladu s níž je i nedávné rozhodnutí Juzgado de Instrucción N°3 de Málaga č. 86/2021 z 10. března 2021), které vychází ze skutečnosti, že Ayahuasca jako taková (s tím, že je nerozhodné, zda obsahuje látku DMT či nikoliv) se nenachází na seznamech kontrolovaných látek, a jednání s ní spojená by tedy neměla být kriminalizována. Tato interpretace vychází z čl. 284 a 285 ročního reportu INCB z roku 2010, jež zmiňuje, že rostliny obsahující psychotropní látky, mezi nimi i Ayahuasca, nejsou, na rozdíl do látek samotných, předmětem regulace drogových úmluv OSN z let 1961, 1971 a 1988. Španělské soudy tedy nakládání s Ayahuascou neodsuzují, neboť pouhý odkaz na obsah DMT pro ně nepředstavuje relevantní argument.

JUDr. Tereza Dleštíková, Ph.D., akademický právník

MUDr. Tereza Urzová

„Zločiny“ bez oběti, jakým je tento, nemají ve slušné společnosti vůbec co dělat. Považuji za morální selhání naší legislativy, že zavírá nevinné lidi do vězení. DMT je nenávyková substance s léčebným potenciálem, kterou zkoumají vědci po celém světě. Takto bychom k ní měli přistupovat.

MUDr. Tereza Urzová – praktický lékař, spolek Svobodný přístav