MUDr. Ivana Wurstová

Nejsem odborník v oblasti trestního práva, chci zde přispět popisem vlastní zkušeností ke změně náhledu veřejnosti na potenciál jedné z nejmocnějších bylin, které příroda lidem poskytuje k jejich léčení.

V roce 2014 jsem navštívila léčebné centrum Takiwasi, ve městě Tarapoto v Peru. Cílem bylo absolvování workshopu pro odbornou veřejnost, tedy lékaře a psychology. Seznámení se s konceptem léčby drogově závislých formou propojení domorodé medicíny s postupy konvenční západní medicíny.

Centrum bylo založeno v roce 1992 francouzským lékařem Jacquesem Mabitem který původně přicestoval s organizací Lékaři bez hranic. Je hlavním lékařem a odborným garantem centra, které bylo oficiálně zbudováno a je podporováno peruánskou a francouzskou vládou.

Terapie je vedena za účelem detoxikace těla klienta rostlinnými výtažky a psychologická práce navazuje na prožitky klientů při řízených terapeutických sezeních s využitím tzv. mistrovských bylin, kam spadá tabák a ayahuasca. Ayahusca, o které zde je řeč, je připravována podle prastarých receptur přímo místními léčiteli. Podávání této látky pod dohledem lékařů centra je základním kamenem práce s drogově závislými klienty. Není tedy již z principu možné podávat látku, na kterou by vznikala závislost. Naopak, prostřednictvím účinků této látky mají možnost klienti nahlédnout na celý svůj proces, který ke drogové závislosti vedl, pochopit jej, integrovat a ze závislosti se vyvázat. Celý koncept léčby umožňuje fyzické, duševní i duchovní léčení. Velmi stručně popsáno, proces odvykání zde probíhá v období 9-12 měsíců.

Léčba zde má proti jiným způsobům odvykání vysokou úspěšnost – až 70 %. Léčebné centrum Takiwasi je známo lékaři z celého světa a přispívá k mezinárodnímu uznání domorodé amazonské medicíny jako kulturního dědictví Peru. Za svého působení bylo zavzato do více než 60 výzkumných mezinárodních projektů, pracují zde terapeuti i vědečtí odborníci z celého světa na vysoké akademické úrovni. Výsledky jejich práce jsou veřejně dostupné, podporované mezinárodními organizacemi a vládou.

MUDr. Ivana Wurstová – neurologie a rehabilitační medicína, psychosomatika, akupunktura

Mgr. Michal Petr – Zákony nejen naší země jsou pozadu

Mnoho let se ve své terapeutické praxi věnuju integraci psychedelické zkušenosti. To, že jsou psychedelické látky měnící vědomí v současné době nelegální, přispívá k nevhodnému settingu (nastavení prostředí), která může potenciálně léčivou a ke kvalitě života směřující zkušenost negativně ovlivnit. 

Zákony nejen naší země jsou pozadu za výzkumy, které zcela v duchu evidence-based medicíny (na důkazech založené) poukazují na vysoce léčivý potenciál těchto látek, ať už jde např. o léčbu posttraumatické stresové poruchy a závislosti na alhoholu (MDMA) nebo snižování existenciálního distresu v paliativní péči terminálně nemocných (psilocybin).

Trestat někoho za to, že rozšíří své vědomí za pomoci látek, z nichž některé jsou na naší planetě užívány déle než existuje mnoho států, vnímám jako vysoce neetické. 

Stejně jako trestat ty, kteří se rozhodnou druhé lidi v jejich zkušenosti neběžných stavů vědomí doprovázet. 

Je třeba otevřeně diskutovat o výhodách a rizicích užívání těchto látek, ať už v rekreačním, léčebném nebo ceremoniálním kontextu. Je třeba se učit dobrém setu a settingu i následné integraci. Je třeba odlišit vysoce návykové a se sociálně patologickými jevy spojené drogy jako alkohol, nikotin, heroin, pervitin od látek s nízkým závislostním potenciálem, jejichž užívání může společnosti nejen neuškodit, ale v posledku i prospět. Ne kriminalizovat a zakazovat.

Mgr. Michal Petr, psycholog, terapeut, lektor a facilitátor Maitri dýchání

JUDr. Tereza Dleštíková, Ph.D.

V této trestní věci byl pro soud určující nelegální status látky DMT – jedná se o OPL nacházející se na seznamu č. 4 psychotropních látek nařízení č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, přičemž se soustředil na dlouhodobost a soustavnost jednání s konstatováním, že šlo nakládání s OPL ve velkém rozsahu a za účelem získat značný prospěch, a to organizovanou skupinou. Na základě toho pak provedl právní kvalifikaci skutku jako zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dílem dokonaným podle ustanovení § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c) trestního zákoníku, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 a § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c) trestního zákoníku, u něhož je stanovena trestní sazba od 8 do 12 let.

Při úvahách soudu však absentuje pochopení problematiky psychedelických látek, jejich účinků na lidskou psychiku, jakož i jejich rizikovosti a škodlivosti, z níž vychází absence diferencovaného přístupu k OPL se zohledněním jejich specifik. Soud se rovněž nedostatečně zabýval společenskou škodlivostí činu ani konkrétními okolnostmi případu – soud nezohlednil vědecká data, z nichž vyplývá terapeutický potenciál látky DMT, nevzal v potaz záruky mnoha osob včetně vězeňského kaplana a psychologa ohledně osoby obžalovaného Kordyse, starostky obce, kde Kordysovi bydlí a kde i prováděli ceremonie; nereflektoval ani veřejné prohlášení národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, jakož i jiných odborníků na drogovou problematiku ani svědectví účastníků ceremonií, kterým tyto pomohly po psychické stránce – zbavit se úzkostných či depresivních příznaků, jakož i závislostí na jiných návykových látkách včetně alkoholu či na hazardních hrách. Soud se nezabýval ani tím, zda bylo někomu ublíženo či nikoli, neboť toto ani nebylo předmětem dokazování. Rozhodné pro soud bylo, zda byla podávána Ayahuasca s obsahem DMT, v jakém množství, s jakým ziskem a po jak dlouhou dobu.

Problematickou je v tomto ohledu již základní premisa, ze které právo vychází, tj. umístění látky DMT na seznam zakázaných OPL, jakož i absence schopnosti soudu přijmout a pochopit komplexnost celé situace, a svědčí o stereotypním postupu orgánů činných v trestním řízení, kde absentuje schopnost chápat danou problematiku v souvislostech.

Trestní postih v tomto případě tak lze považovat za legální, nikoli však za legitimní. Absence legitimity je dána ryze formálním postupem orgánů činných v trestním řízení, v důsledku čehož je nelze rozhodnutí soudu považovat za spravedlivé.

I když společenská škodlivost není znakem trestného činu, tato musí být při posuzování trestní odpovědnosti za daný skutek v konkrétní věci brána v potaz. Soud se však mírou společenské škodlivosti nijak nezabýval a vycházel čistě z nelegálního statusu látky, která je mimo jiné nazývána molekulou duše a kterou peruánský stát prohlásil za národní kulturní dědictví.

Toto rozhodnutí tak ještě zvyšuje nutnost zohlednění specifičnosti psychedelických látek na legislativní úrovni tak, aby jejich právní status korespondoval s tím faktickým.

V tomto kontextu je na místě upozornit na to, že ohledně trestního postihu nakládání s Ayahuascou existuje poměrně konstatntní judikatura španělských soudů (v souladu s níž je i nedávné rozhodnutí Juzgado de Instrucción N°3 de Málaga č. 86/2021 z 10. března 2021), které vychází ze skutečnosti, že Ayahuasca jako taková (s tím, že je nerozhodné, zda obsahuje látku DMT či nikoliv) se nenachází na seznamech kontrolovaných látek, a jednání s ní spojená by tedy neměla být kriminalizována. Tato interpretace vychází z čl. 284 a 285 ročního reportu INCB z roku 2010, jež zmiňuje, že rostliny obsahující psychotropní látky, mezi nimi i Ayahuasca, nejsou, na rozdíl do látek samotných, předmětem regulace drogových úmluv OSN z let 1961, 1971 a 1988. Španělské soudy tedy nakládání s Ayahuascou neodsuzují, neboť pouhý odkaz na obsah DMT pro ně nepředstavuje relevantní argument.

JUDr. Tereza Dleštíková, Ph.D., akademický právník

MUDr. Tereza Urzová

„Zločiny“ bez oběti, jakým je tento, nemají ve slušné společnosti vůbec co dělat. Považuji za morální selhání naší legislativy, že zavírá nevinné lidi do vězení. DMT je nenávyková substance s léčebným potenciálem, kterou zkoumají vědci po celém světě. Takto bychom k ní měli přistupovat.

MUDr. Tereza Urzová – praktický lékař, spolek Svobodný přístav

Mgr. Zuzana Postránecká

Je těžké si připustit, že v zemi, která se ráda chlubí tím, že její drogová politika je racionální, může dostat člověk za ayahuaskové rituály 8,5 let nepodmíněně. V době, kdy celý svět, včetně České republiky, s nadšením znouobjevuje fenomenální potenciál klasických psychedelických látek (mezi něž se účinná látka DMT v nápoji ayahuaska řadí) nejen v léčbě duševních poruch, ale i v osobním rozvoji. Kdy výzkum přichází s poznatky, že ani rekreační užívání těchto látek nevede k rozvoji psychickych poruch či negativnim zdravotním, natožpak sociálním konsekvencím. V národní strategii protidrogové politiky 2019-2027 se píše, že „Realistická národní politika a aktivity v ní realizované jsou založeny na analýze současné situace, identifikovaných problémech, potřebách a prioritách, tedy na důkazní bázi,
nikoli na předpokladech a domněnkách.“ A přesto jsou vědecké důkazy o léčebném potenciálu DMT v této kauze ignorovány. A presto může člověk, který v rámci ceremonií používal látku, která je po tisíciletí používaná k mnoha účelům, včetně léčebných, který nikomu neublížil, dostat více let za mřížemi, než někdo, kdo sexuálně zneužije dítě… Není již dále možné vymlouvat se na padesát let staré mezinárodní úmluvy. Ve světle nových informací, které se překotným tempem hromadí, již můžeme zodpovědně říci, že nejsou aktuální. A rozumná země, kterou si myslím, že ČR je, by se této skutečnosti měla postavit čelem a vymyslet svůj vlastní funkční systém racionální drogové politiky, který specifika psychedelických látek zohledňuje.

Tak hodně štěstí,

Mgr. Zuzana Postránecká

– přednášející v předmětu Experimentální psychofarmakologie, současný výzkum psychedelik a psychedelická psychoterapie na 3. Lékařské fakultě UK.

– koordinátorka klinického výzkumu Compass Pathways (psilocybin v léčbě farmakorezistentni deprese) a PSIKET001 (psilocybin versus ketamin – strategie rychlé antidepresivní odpovědi) v letech 2019-2022

– hlavní autorka recenzovaného článku Psychedelic therapy in the Czech Republic: A theoretical concept or a realistic goal?

PhDr. Jan Benda, Ph.D. – Absurdní a nebezpečný precedens

Sušené listy rostliny Psychotria viridis (Chacruna) obsahující dimethyltryptamin (DMT) lze běžně koupit v zásilkových obchodech na českém internetu. Prodává se a lidé ji používají k léčebným účelům. Přesto byli počátkem tohoto roku (2022) manželé Kordysovi Krajským soudem v Ostravě odsouzeni za podávání právě této rostliny v nápoji Ayahuasca k absurdně vysokým nepodmíněným trestům odnětí svobody. DMT je totiž dle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a nařízení vlády č. 463/2013 Sb., stále považován za nebezpečnou a návykovou látku. Takovou legislativu je nutné změnit!

Ayahuasca je v současné době intenzivně zkoumána odborníky po celém světě a je úspěšně využívána mimo jiné v léčbě depresí, závislostí a dalších duševních poruch (viz např. odkazy 1, 2, 3, 4, 5). V odborné literatuře naopak nejsou zdokumentovány žádné déletrvající nežádoucí účinky užití Ayahuascy (ani DMT) na lidský organismus nebo psychiku, snad kromě přechodného zvracení nebo průjmu během intoxikace. A rovněž neexistují žádné důkazy o tom, že by užívání Ayahuascy vedlo ke vzniku závislosti.

Považuji proto exemplární tresty pro manžele Kordysovi za naprosto nepřiměřené, absurní a navíc nebezpečné, neboť vytvářejí precedens pro rozhodování našich soudů v eventuálních budoucích podobných případech. Proces, který byl s manžely Kordysovými veden, je stavěl na roveň organizovanému zločinu. Nerozlišoval mezi podáváním ayahuascy a distribucí drog jako je kokain nebo pervitin. Proč? Protože DMT je na stejném seznamu zakázaných návykových látek!

Přestože stále věřím, že soud vyšší instance rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě radikálně změní, vyzývám čtenáře těchto stránek: Apelujte na naše zákonodárce a podpořte tak změnu nesmyslné a nevědecké legislativy! Dva nevinní lidé a jejich děti trpí! Nedovolme podobné monstrprocesy v budoucnu!

PhDr. Jan Benda, Ph.D., privátní psycholog a psychoterapeut

Literatura

1) Hamill, J., Hallak, J., Dursun, S. M., & Baker, G. (2019). Ayahuasca: psychological and physiologic effects, pharmacology and potential uses in addiction and mental illness. Current Neuropharmacology, 17(2), 108-128.

2) Jiménez-Garrido, D. F., Gómez-Sousa, M., Ona, G., Dos Santos, R. G., Hallak, J. E., Alcázar-Córcoles, M. Á., & Bouso, J. C. (2020). Effects of ayahuasca on mental health and quality of life in naïve users: A longitudinal and cross-sectional study combination. Scientific Reports, 10(1), 1-12.

3) Kavenská, V., & Simonová, H. (2015). Ayahuasca tourism: participants in shamanic rituals and their personality styles, motivation, benefits and risks. Journal of Psychoactive Drugs, 47(5), 351-359.

4) Kohek, M., Ona, G., van Elk, M., Dos Santos, R. G., Hallak, J. E., Alcázar-Córcoles, M. Á., & Bouso, J. C. (2022). Ayahuasca and Public Health II: Health Status in a Large Sample of Ayahuasca-Ceremony Participants in the Netherlands. Journal of Psychoactive Drugs, 1-12.

5) Uthaug, M. V., Mason, N. L., Toennes, S. W., Reckweg, J. T., de Sousa Fernandes Perna, E. B., Kuypers, K. P. C., … & Ramaekers, J. G. (2021). A placebo-controlled study of the effects of ayahuasca, set and setting on mental health of participants in ayahuasca group retreats. Psychopharmacology, 238(7), 1899-1910.

MUDr. Pavel Bém – Policejní a soudní lynč

Kauza Ayahuasca: Policejní a soudní lynč ve skutečnosti nevinných mladých lidí je trefou do černého. Česká justice se vrátila do středověku a začala „upalovat“.

Odsouzení Jaroslawa a Karoliny Kordys za podávání nápoje z vylouhované rostliny Banisteriopsis caapi (známého spíše pod jménem Ayahuasca, neboli „Ája“) k trestu odnětí svobody v trvání osmi let a šesti měsíců ve věznici se zvýšenou ostrahou, resp. k trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců, dále k trestu zabrání majetku a vyhoštění z ČR je odstrašujícím příkladem a ukázkou drakonického selhání české justice. Je ideologickým návratem v práci české policie a českého soudnictví do středověku, do časů upalování za protivenství „Bohu“. A to bez nadsázky. A je pro mě příliš snadné to dokázat. A to nejenom z odborného adiktologického hlediska, ale také z trestně právního a lidskoprávního hlediska.

Hledisko psychiatrické a adiktologické:

Banisteriopsis caapi je tropická liána po tisíciletí používaná k náboženským a léčebným rituálům především v Peru, Kolumbii a Ekvádoru. „Ayahuasca“ je označení v indiánském jazyce kečua a znamená něco jako liána či réva duše či duchů, anebo také mrtvých. Liána Banisteriopsis caapi tvoří pouze jednu součást léčebného nápoje, těmi dalšími jsou pak obvykle listy rostliny Psychotria viridis obsahující právě psychoaktivní látku dimethyltryptamin (DMT), pro kterou byli ve skutečnosti manželé Kordysovi odsouzeni k naprosto neuvěřitelným trestním sazbám. Ayahuasca je nápoj, který se tradičně při léčebných či náboženských obřadech podává orálně. Problém je ovšem v tom, že DMT není orálně aktivní. To znamená že enzym MAO (monoaminooxidáza) DMT rozkládá a nemůže tak dojít k psychoaktivním efektům. Aby k tomu došlo, je třeba přítomnosti inhibitorů MAO, a ty jsou právě obsažené v tropické liáně „Ayahuasce“. Jinými slovy, až přítomnost inhibitorů MAO v žaludeční sliznici může spustit psychotropní efekt. Samotná liána tedy žádný psychoaktivní efekt nemá. Velmi pochybuji o tom, že v důkazním řízení byl tento fakt brán vůbec v potaz.

Ayahuasca, jako rostlinná droga či přesněji lék, patří do skupiny příbuzných látek, které zahrnují psilocybin obsažený v posvátné houbě Aztéků teonanácatl, meskalin získávaný z posvátného kaktusu peyotl mexických indiánů kmene Huichol, LSD vyráběné z ergotových hub rostoucích jako parazit na obilninách a celou řadu dalších přírodních látek.

Všechny tyto přírodní „drogy“ a jejich syntetické ekvivalenty jsou dnes předmětem rozsáhlého klinického a experimentálního výzkumu. Všechna dostupná data přesvědčivě prokazují jejich léčebný potenciál pří péči o zvlášť závažná psychiatrická onemocnění, jakou jsou např.: látkové i nelátkové závislosti, posttraumatická stresová porucha (PTSD), farmakorezistentní afektivní poruchy (deprese), ale také závažná somatická onemocnění s typicky infaustní prognózou (např. terminální stádia zhoubných nádorů), která jsou doprovázena pestrou plejádou těžkých somatických a psychiatrických symptomů (chronická bolest, nechutenství, anhedonie, těžké deprese, generalizované panické stavy, atd.).

Tyto vědecké důkazy zcela jednoznačně dokazují, že zařazení psychoaktivních látek typu DMT mezi „zvláště nebezpečné drogy bez léčebného využití“ je absurdní a z medicínského hlediska neudržitelné. Jedná se o látky bez návykového potenciálu, to znamená, že na ně nemůže vzniknout „závislost“. Již dnes mají a v budoucnosti bez pochyby budou mít široké léčebné využití. Samotné pojmenování „droga“ je v jejich případě zcestné a zavádějící. Odborné je můžeme nazývat psychoaktivními látkami nebo také psychedeliky.

Je téměř jisté, že v relativně blízké budoucnosti bude většina těchto psychedelik ve většině medicínsky vyspělých zemích světa překlasifikována, pro léčebné využití zcela legalizována a je také pravděpodobné, že jednotlivé státy budou jejich výrobu, dostupnost a použití regulovat podobně jako jiné „léčivé přípravky“, na kterých stojí moderní farmakologie. Není vyloučené, že manželé Kordysovi budou zanedlouho odsouzeni pro neexistující trestný čin.

Hledisko trestně právní:

Trestní sazby pro manžele Kordysovi se nachází v pásmu zvláště závažných úmyslných trestných činů, při kterých vzniká závažná újma na zdraví či majetku, případně při kterých vzniká nezákonné obohacení v řádech desítek až stovek miliónů korun, případně zvláště závažných trestných činů, které jsou páchány organizovanou skupinou a mají mimořádný dopad na zdraví velké skupiny lidí.

Sazby 8,5 roku resp. 5,5 roku odnětí svobody v případě prvotrestaných mladých lidí dnes nejsou českými soudy ukládány ani vrahům, násilníkům a bohužel ani těm skutečným dobře organizovaným zločincům pašujícím a obchodujícím s těmi skutečně nebezpečnými drogami.

Při prokazování skutkové podstaty trestného činu a posuzování jeho závažnosti je třeba vždy pohlížet na jeho společenskou nebezpečnost, na to, zda je páchán úmyslně či neúmyslně, a také dbát na tzv. proporcionalitu trestu. Stejný imperativ platí pro samotné vyšetřování a přípravné řízení. Je fascinující a vlastně obtížně uvěřitelné dočíst so o zásahu „po zuby ozbrojeného elitního komanda“ proti mírumilovnému manželskému páru, který nedělal nic jiného, než nabízel rostlinný nápoj lidem, kteří se dobrovolně rozhodli, že se takové zkušenosti chtějí zúčastnit. Je vysoce pravděpodobné, že mezi klienty manželů Kordysových byli závažně nemocní jednotlivci, kterým možná Kordysovi zachránili život. Anebo přinejmenším jim umožnili důstojně se připravit a přijmout přicházející smrt. Je neuvěřitelné, že se Krajský soud v Ostravě nezabýval těmito polehčujícími okolnostmi, a že nehledal svědecké výpovědi těch, kterým manželé Kordysovi pomohli. I to v moderní společnosti patří do moderního pojetí soudnictví.

Závěr:

Celý rozsudek vnímám jako naprosté selhání české justice, a dokonce jako ztrátu, pokud to tak mohu říct, jejího „zdravého rozumu“. Pevně věřím ve „vyšší princip“ či přesněji ve „vyšší spravedlnost“. Pokud se manželé Kordysovi rozhodnou použít nějaký z dostupných opravných prostředků či požádat o milost, rád připojím svůj odborný posudek s nadějí, že tento justiční „zločin“ se vrátí tam, kam patří, tedy do středověku.

MUDr. Pavel Bém

Komisař Global Commission on Drug Policy

Člen Rady vlády ČR pro koordinaci protidrogové politiky

Psychiatr, psychoterapeut a rodinný terapeut

Odborník s 35-ti letou zkušeností v oboru adiktologie

Absolvent studia School of Public Health (Vysoká škola veřejného zdravotnictvi) na Johns Hopkins University, Baltimore, USA

Lektor na Florida State University, School of Criminology and Criminal Justice (Vysoká škola kriminologie a trestního práva)

Jindřich Vobořil – Prohlášení k rozsudku v „kauze ayahuasca“

Prohlášení k rozsudku v „kauze ayahuasca“. Zastaralá legislativa v oblasti návykových látek vyžaduje změnu!

Brno, 1. února 2022

Již po několikáté si Think tank racionální politiky závislostí dovoluje upozornit Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky na problematickou legislativu v oblasti nelegálních drog. Jsme přesvědčení, že jsou ukládány extrémně přísné tresty za skutky, které jsou často bagatelní, nebo ne příliš společensky nebezpečné. Takový postup z pohledu ochrany veřejného zdraví nebo bezpečnosti občanů (tzv. public safety) nedává smysl.

Dne 28. 1. 2022, jak informují mnohá česká média, vynesl ostravský krajský soud rozsudek v případu pořádání šamanských rituálů, během níž byl podáván psychotropní nápoj ayahuasca, připravovaný z jihoamerických lián. Dva organizátoři seancí dostali nepodmíněné tresty v délce 8,5 a 5,5 roku, třetí obžalovaný vyvázl s podmínkou.

Přesto, že jsme si vědomi, že ayahuasca obsahuje účinnou látku dimethyltriptamin (DMT), která je zařazena na seznam návykových látek, a tudíž je nakládání s ní nezákonné, výše trestu rozhodně neodpovídá společenské nebezpečnosti činu. DMT je látka řazená mezi tzv. klasická psychedelika, na rozdíl od alkoholu nebo opiátů nevyvolává fyzickou závislost. Klasická psychedelika jsou zkoumána a stále více využívána v kombinaci s psychoterapií při léčbě úzkostných a depresivních, psychosomatických a sexuálních poruch, psychotických onemocnění či poruch osobnosti. V terapii jsou považována za účinný nástroj, který umožňuje náhled a změnu problémových vzorců chování, přístup k nevědomému materiálu či pozitivní změnu osobnosti a hodnotového systému. Psychedelika nejsou drogou dealerů a gangů, nejsou spojena s kriminogenními riziky nebo riziky závislosti jako alkohol nebo heroin.

Tento a podobné rozsudky považujeme za důsledek nesprávného nastavení zákonné regulace, a především trestní regulace týkající se návykových látek v ČR, která nehodnotí obecnou a společenskou nebezpečnost jednotlivých látek. V důsledku této úpravy pak dochází k situacím, kdy jsou delikty v této oblasti trestány často přísněji než násilné trestné činy nebo zneužívání dětí. Obdobně přísné jsou i nedávné rozsudky v kauzách spojených s konopím, jak jsme na to upozornili 8. 11. 2021 v případě Roberta Veverky a časopisu Legalizace. Proto se domníváme, že jediným řešením je změna legislativy, která by zohledňovala skutečnou nikoli domnělou nebezpečnost jednotlivých návykových látek.

Na závěr chci zdůraznit, že ve výše zmíněné kauze nejsme nijak angažováni, o případu jsme se dozvěděli z médií a s aktéry tohoto případu jsme se nekontaktovali a neznáme se.

Jindřich Vobořil

Převzato z: https://www.politika-zavislosti.cz/blog/2022/02/07/prohlaseni-k-rozsudku-v-kauze-ayahuasca-zastarala-legislativa-v-oblasti-navykovych-latek-vyzaduje-zmenu/

MUDr. Vojtěch Cink – Ayahuasca pohledem vědce

Rešerše vznikla jako reakce na některá tvrzení v rozsudku ve věci odsouzení manželů Kordysových za přípravu a podávání nápoje ayahuascy obsahujícího psychedelické substance. Jedná se pouze o rešerši vědeckých dat, text nemá za cíl polemizovat nad skutkovou podstatou, soudním řízením, trestem ani ničím podobným. Má za cíl objasnit problematiku následujících bodů:

  1. zdravotní rizika ayahuascy a DMT
  2. návykový potenciál ayahuascy a DMT
  3. společenská nebezpečnost ayahuascy a DMT

Z důvodu stručnosti nejsou citovány původní zdroje, obvykle se text odkazuje na přehledové články, které se problematikou zabývají podrobně a jsou v nich citovány původní zdroje.

Úvod

Ayahuasca je psychoaktivní nápoj pocházející z latinské Ameriky. Dnes je fenomén rozšířen prakticky celosvětově. Nápoj se získává většinou tepelnou úpravou jedné či více rostlin, vzácně je získáván za studena macerací.

Základem jsou liány z rodu Banisteriopsis (např. B. caapi, méně často B. inebrians, B. quitensis a další), ke kterým mohou ale nemusí být přidávány další rostliny. Mezi nejčastější rostliny užívané při přípravě patří zdroje psychedelických tryptaminů DMT, 5-OH-DMT, 5-MeO-DMT, NMT aj. mezi takové rostliny patří např. Psychotria viridis, Diplopterys cabrerana, Anadenanthera peregrina a colubrina, Mimosa hostilis aj.

Celkově je popsáno více než sto užívaných rostlin [8, 9]. Z toxikologického hlediska stojí za zmínku pouze zdroje tropanových alkaloidů jako např. rod Datura, Brugmansia aj. Z těchto rostlin se do ayahuascy uvolňují toxické látky jako např. atropin, hyoscyamin, skopolamin aj. Tyto přísady jsou tradičně používané v některých částech latinské Ameriky jako např. v severním Peru.

1. Zdravotní rizika ayahuascy

Na toto téma byla provedena řada studií. Dosud nejrozsáhlejší přehledovou studii publikoval Rafael Guimarães dos Santos v prestižním vědeckém časopise Journal of psychedelic drugs v roce 2013 [5]. Výsledkem je, že nebyly zjištěny žádné projevy akutní toxicity. Rovněž se nepodařilo zachytit žádné klinicky významné abnormality ve výsledcích odběrů krve. Z klinického vyšetření vyplývá pouze zvýšení krevního tlaku a zrychlení srdeční akce, avšak z klinického hlediska obvykle neškodné. Při studiu vlivu na hormonální systém bylo zjištěno zvýšení hladin prolaktinu, kortisolu a růstového hormonu. Rovněž byly zaznamenány změny v imunitním systému. Ačkoli je dat zatím málo, zdá se, že změny by byly spíše směrem ke zlepšení funkce imunitního systému [3]. U čistého DMT byl dokonce in vitro prokázán protinádorový účinek [12].

Mezi další projevy po požití patří zvracení a průjem. Z hlediska tradičních komunit se jedná o nedílnou součástí procesu a má očistný význam. Tento efekt trvá pouze po dobu účinku sloučenin. Celková doba trvání těchto “vedlejších účinků” je v řádu maximálně hodin. Teoreticky by to mohlo vést k iontovému rozvratu, empiricky ale víme, že k tomu nedochází.

Zmíněná studie [5] se rovněž zabývá dlouhodobým užívaním ayahuascy. Shrnuje výsledky několika longitudinálních studií, které byly provedeny na členech církví, které užívají ayahuascu v rámci praktikování svých náboženství (např. Santo Daime, União do Vegetal a Barquinha). Nebyly prokázány žádné projevy toxicity plynoucí z dlouhodobého užívání.

Přehledová studie dokonce uvádí omezené množství dat ohledně užívání těhotnými ženami a ani zde nebyla prokázána žádná zdravotní rizika pro matku ani dítě. I když užívání v těhotenství jistě není možné doporučit, v tradičních komunitách je praktikováno běžně.

Ayahuasca je obecně považována za bezpečnou. Riziková může být v případě kombinací s dalšími látkami nebo léčivy z důvodu farmakologických interakcí. Rovněž existuje několik případových studií o úmrtích po požití ayahuascy [např. 10], avšak tyto případy jsou extrémně vzácné a nejspíše vznikají na podkladě idiosynkratických reakcí. Někdy se objevují případy intoxikací souvisejích s ayahuascou obsahující tropanové alkaloidy. Rovněž byly publikovány případy “falešné” ayahuascy obsahující např. syntetické amfetaminy.

2. Závislostní potenciál

Neexistuje žádný důkaz, který by prokazoval závislostní potenciál klasických psychedelik. Například studie na opicích prokázala, že opice si nepodávají psilocybin častěji než fyziologický roztok [4].

Rozvoj závislosti je nejčastěji spojen s neuromodulátorem dopaminem. Klasická psychedelika mají minimální nebo žádnou afinitu k dopaminovým receptorům a neovlivňují části mozku, které se v tradičních modelech spojují s rozvojem závislosti.

Další mechanismus účinku zabraňující rozvoji závislosti je rozvoj tachyfylaxe – laicky řečeno se jedná o podobný fenomén jako tolerance, ale rozvíjí se prakticky okamžitě. Zjednodušeně řečeno pokud je požito psychedelikum, další den stejná dávka nemá žádný efekt. Efektu by muselo být dosaženo pouze vysokou dávkou. Další den by psychedelikum nemělo žádný efekt bez ohledu na dávku. Tachyfylaxe je dána down regulací receptorů. Délka trvání tachyfylaxe je individuální, ale pohybuje se cca kolem dvou týdnů. Jedinou známou výjimkou je DMT, u kterého k tachyfylaxi nedochází. Fenomén je dobře popsán např. v článku Psychedelics od Davida Nicholse [7].

Třetím fenoménem zabraňujícím zneužívání psychedelik je behaviorální efekt, který může být mnohdy náročný a je zcela nepredikovatelný. Navíc plný prožitek psychedelického stavu má jistě protizávislostní efekt.

Jako u všech serotoninergních psychedelik není u ayahuascy resp. DMT rozvoj závislosti možný. Naopak se ayahuasca používá v několika centrech na léčbu závislosti jako např. centrum Takiwasi v Peru.

Zatím chybí dostatek tvrdých dat pro jednoznačné tvrzení, že ayahuasca dokáže léčit drogovou závislost, na druhou stranu existuje řada empirických dat a menších studií. Problematice byla věnována např. kapitola v knize The therapeutic use of ayahuasca, která vyšla v roce 2014 v nakladatelství Springer [1]. Autory jsou přední odborníci na problematiku Jordi Riba a José Carlos Bouso. Další článek na toto téma publikovali například Talin a Sanabria [11], kteří zdůrazňují roli setu a settingu v léčbě závislosti pomocí ayahuascy. Celkově vzato jsou psychedelika považována za jedny z nejperspektivnějších látek pro léčbu závislostí, problematiku zahrnuje např. článek Winkelmana z roku 2014 [13].

3. Společenská nebezpečnost

Společenská nebezpečnost se těžko posuzuje. Společenská nebezpečnost osob poskytujícíh ayahuascové ceremonie se silně liší – jedná se totiž o currandery v tradičních komunitách, lékaře a psychology v léčebných centrech, neošamany… obecně se ale dá říct, že společenská nebezpečnost je nízká. Co se týká uživatelů, bylo provedeno několik studií. Například studie [2] zkoumala psychologické změny u lidí, kteří vstoupili do církve União do Vegetal užívající ayahuascu. Řada ze subjektů reportovala před vstupem do církve společensky nepříznivé jevy jako závislost na alkoholu a jiných NL, násilné chování, dokonce dva subjekty byly dokonce ve vězení za násilné trestné činy. Ve všech zmíněných jevech došlo po zkušenostech s ayahuascou ke změně k lepšímu. Ayahuasca není spojená s rizikem rozvoje závislosti, proto se k ní nevztahují společenské jevy s tím související.

Navíc prozatímní data získaná ze studií s psychedeliky ukazují, že psychedelika rozvíjí prosociální chování, empatii, kognitivní flexibilitu, kreativitu, osobnostní faktory jako otevřenost, hodnotovou orientaci, vztah k přírodě apod. [6].

Vypracoval MUDr. Vojtěch Cink

Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto textu není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyl nijak finančně podpořen.

Literatura

1) BOUSO, José Carlos; RIBA, Jordi. Ayahuasca and the treatment of drug addiction. In: The therapeutic use of ayahuasca. Springer, Berlin, Heidelberg, 2014. p. 95-109.

2) BRITO, G. S.; NEVES, E. S.; OBERLAENDER, GUILHERME. Human psychopharmacology of hoasca, a plant hallucinogen used in ritual context in Brazil. the Journal of nervous & Mental disease, 1996, 184.2: 86-94.

3) CINK, Vojtech, ANDRASHKO Veronika. Psychedelika jako imunomodulátory. Psychiatrie 2019, 23(3), ISSN 1211.7579.

4) FANTEGROSSI, W. E.; WOODS, J. H.; WINGER, G. Transient reinforcing effects of phenylisopropylamine and indolealkylamine hallucinogens in rhesus monkeys. Behavioural pharmacology, 2004, 15.2: 149-157.

5) GUIMARÃES DOS SANTOS, Rafael. Safety and side effects of ayahuasca in humans—an overview focusing on developmental toxicology. Journal of psychoactive drugs, 2013, 45.1: 68-78.

6) JUNGABERLE, Henrik, et al. Positive psychology in the investigation of psychedelics and entactogens: A critical review. Neuropharmacology, 2018, 142: 179-199.

7) NICHOLS, David E. Psychedelics. Pharmacological reviews, 2016, 68.2: 264-355.

8) OTT, Jonathan. Pharmacotheon: Entheogenic drugs, their plant sources and history. Natural Products Company, 1993.

9) SCHULTES, Richard Evans; HOFMANN, Albert. Plants of the gods: origins of hallucinogenic use. New York, 1979.

10) SKLEROV, Jason, et al. A fatal intoxication following the ingestion of 5-methoxy-N, N-dimethyltryptamine in an ayahuasca preparation. Journal of analytical toxicology, 2005, 29.8: 838-841.

11) TALIN, Piera; SANABRIA, Emilia. Ayahuasca’s entwined efficacy: An ethnographic study of ritual healing from ‘addiction’. International Journal of drug policy, 2017, 44: 23-30.

12) TOURINO, Melissa Cavalheiro, et al. Tryptamine and dimethyltryptamine inhibit indoleamine 2, 3 dioxygenase and increase the tumor‐reactive effect of peripheral blood mononuclear cells. Cell biochemistry and Function, 2013, 31.5: 361-364.

13) WINKELMAN, Michael. Psychedelics as medicines for substance abuse rehabilitation: evaluating treatments with LSD, Peyote, Ibogaine and Ayahuasca. Current drug abuse reviews, 2014, 7.2: 101-116.